Symbolika olympijského ohně
Snad všichni jsme v televizi někdy zahlédli jeden z nejemotivnějších okamžiků olympijských her - zažehnutí olympijského ohně v antické Olympii na Peloponésu. Tato tradice, znovu zavedená od zahájení novodobých olympijských her, vychází z řecké mytologie, kde byl oheň považován za dar bohů.
Olympijský oheň
Cesta olympijského ohně, známá jako olympijský pochod, představuje putování po celém světě až ke slavnostnímu zažehnutí na stadiónu v místě konání her.
Olympijský oheň hoří po celou dobu konání a symbolizuje jednotu a mír mezi národy. Je pro sportovce výzvou a inspirací, aby dosáhli svého nejlepšího výkonu pro svou vlast, kterou reprezentují. Tyto tradice dodnes přetrvávají a připomínají důležitost olympijského hnutí a jeho hodnot.
Sportovní svátek antiky
Starověké město Olympia na Peloponésu bylo místem, kde se od roku 776 př. n. l. každé čtyři roky konaly slavné sportovní svátky, věnované vládci všech bohů Diovi. Slavnosti, známé jako olympijské hry, byly jednou z nejdůležitějších událostí v antického světa, kde sport znamenal více, než jen zábavu.
Byl to především prostředek výchovy mladých mužů, kteří na hrách mohli předvést svou zdatnost a sílu. Závodníci z celého Řecka soutěžili na olympijských hrách za své městské státy v disciplínách, jako je běh, skok, hod diskem, boj a zápasy. Účast byla považována za čest a všichni
se snažili dosáhnout nejlepšího výkonu, aby získali celoživotní slávu a uznání.
Starověká Olympie podlehla římské nadvládě v roce 393 n.l. a tradice konání sportovních her pak skončila kvůli zákazu pohanských slavností. Budete-li pobývat na dovolené v oblasti jihozápadního
Peloponésu,
stojí za to úžasný archeologický areál starověké Olympie navštívit.
Starověké olympijské hry – symbol soutěživosti a míru
Olympijské hry v období antiky symbolizovaly kromě porovnávání zdatnosti také mír a spojenectví. V době jejich konání byly pozastaveny války a konflikty. Nejen proto, aby mohli závodníci i diváci cestovat bez obav. Přísné dodržování míru
umožnilo diplomatická setkání, vzájemné poznávání i uzavírání mírových dohod. Přispívaly tak k rozvoji řecké kultury a upevňování spojenectví.
Novodobé olympijské hry
O obnovení olympijských her se zasloužil především Pierre de Coubertin, francouzský pedagog, který byl přesvědčen, že sport má na výchovu mladých lidí důležitý vliv a měl by být součástí školního vzdělávání. V roce 1894 na konferenci
v Římě představil svůj nápad na znovuobnovení olympijských her. Podařilo se mu získat mnoho stoupenců a již v roce 1896 se tak v Athénách konaly první novodobé slavnosti sportu.
Věřme, že se důležitost olympijského hnutí a jeho hodnot, včetně dodržování míru, podaří uchovat navždy.