Délos - posvátné centrum Kyklad
Pouze z
ostrova Mykonos, je lodní spojení na posvátný ostrov
starověkého Řecka - Délos, centrum souostroví Kyklady. Obrovský archeologický areál s významnými nálezy,
kde mezi nejobdivovanější a nejznámější patří Lví terasa, nádherné mozaiky a Apollónova svatyně, rozhodně stojí za zhlédnutí.
Ostrůvek o rozloze 3,6 km² dnes není osídlený, kromě archeologického areálu je tu jen muzeum s malou prodejnou upomínkových
předmětů.
Délos a mýty
Podle starověkých mýtů je Délos
rodištěm dvou bohů Apollóna a Artemidy. Na svět přišli za dramatických okolností.
Když se Diova žárlivá choť Héra dozvěděla, že s jejím manželem čeká dítě kráska Létó, vyslovila kletbu, že nemá najít
kousek pevné země, kde by porodila. Nebohá Létó dvanáct dní a dvanáct nocí hledala v Egejském moři pokojné místo, kde by
porodila, až se dostala na Délos.Délos byl tehdy plovoucí ostrov, jakmile na něj však Léto vstoupila, vynořily se z moře dvě skály, které ho zpevnily.
Historie ostrova Délos
Ostrov Délos byl ve starověku významným náboženským centrem , zasvěceným bohu bohu Apollónovi.
V 7. a 6. stol. př. n. l. byl pod kontrolou mocného
ostrova Naxos,
od 6. do 5. stol. př. n. l. se ocitl pod vlivem Athén. V období
perských válek se Délos stal
centrem protiperské koalice, které požehnal sám bůh Apollón. Po překonání nebezpečí ze strany Asie se na
ostrově Délos soustřeďovaly ve známé pokladnici poplatky od členů délského námořního spolku pro případné použití v době války.
Důležitý obchodní přístav na ostrově Délos se stal v druhé polovině 3. stol. př. n. l. největším trhem s obilím,
které se dováželo z Hersonissu a z Numídie. Ostrov si tak roku 314 př. n. l. vydobyl na Athénách nezávislost a udržel ji
až do příchodu Římanů v roce 166 př. n. l. Když Římané zničili Kartágo a dobyli Malou Asii, stal se nejvýznamnějším centrem
trhu s otroky. V polovině 1. stol. př. n. l. se ostrov Délos v důsledku pirátských nájezdů vylidnil.