Zdroj: GNTO
Peloponés – ostrov nebo poloostrov?
Peloponés, nejjižnější část řecké pevniny, byl koncem 19. stol. oddělen od pevninského Řecka vybudováním průplavu. Od té doby se vedou spory o to, zda je
Peloponés ostrov nebo stále poloostrov? Budete-li trávit svou dovolenou v oblasti Loutraki nebo na východním pobřeží u Naplia, můžete si úžasný průplav prohlédnout.
Korintský průplav
Kanál, vybudovaný východně od města Korint, má impozantní rozměry. Je dlouhý 6 346 metrů, šířka mořské hladiny dosahuje až 25 metrů a hloubka se pohybuje od 7,50 do 8 metrů. Skalní stěny, které se zvedají 90 metrů nad hladinou moře, jsou v téměř vertikálním úhlu 80°. Průplav spojuje Korintský záliv v Jónském moři se Saronským zálivem v moři Egejském.
Kvůli dopravnímu spojení je kanál protkán železniční tratí, silnicí a dálnicí. V roce 1988 byly instalovány ponorné mosty na úrovni moře na každém konci kanálu, u východního přístavu Isthmia a západního přístavu Poseidonia.
Trochu historie
Nápad ušetřit čas a náklady na plavbu okolo Peloponésu pochází podle historických pramenů již z 6 stol. př. n. l. Ale první, kdo se pokusil o realizaci velkolepého plánu, byl císař Nero, v roce 66 n. l. Realizace však byla obtížnější, než předpokládal a jeho následníci od budování opustili.
Po osvobození Řecka od turecké okupace bylo do plánů modernizace země zahrnuto i vybudování Korintského průplavu. Zajímavostí je, že na projektu se kromě řeckých investorů podíleli i inženýři z tehdejší Rakousko-uherské monarchie. Práce na kanálu byly slavnostně zahájeny 23. dubna 1882 za přítomnosti krále Jiřího I. Budování si vyžádalo obrovské finanční náklady a trvalo téměř 11 let.
Korintský průplav byl značně poškozen za druhé světové války v rámci operace spálené země. Německé síly použily výbušniny k vyvolání sesuvů půdy, aby zablokovaly kanál, zničily mosty a vyhodily lokomotivy, trosky mostu a další infrastrukturu do kanálu. Provoz průplavu byl pak obnoven až v září 1948.
Současné využití průplavu
Odhaduje se, že aktuálně má více než polovina tranzitů kanálem souvislost s cestovním ruchem. Atraktivní je pro malá turistická plavidla, plachetnice,
jachty a výletní lodě. Odchodní lodi a tankery tvoří menšinu. Kanál sice ušetří 700 kilometrů cestu kolem
Peloponésu, ale pro moderní oceánské nákladní lodě
je místy příliš úzký. V nedávné době byl po sesuvu půdy průplav krátce uzavřen, ale od léta 2023 bude opět zprovozněn. Jeho správa informuje o možnosti
využití online rezervací na celou letní sezónu.