Vstup na Agion Oros
Athos je jedinečným místem, kde se duchovní život a historické dědictví snoubí s přírodní krásou. Je to místo hluboké víry a tradic, které přitahuje poutníky a návštěvníky z celého světa hledající duchovní inspiraci a klid.
Denní počet návštěvníků mnišské republiky je striktně omezen na 100 Řeků a 10 cizinců mužského pohlaví a starších 18ti let.
Zatímco Řekové mají vstup povolený kdykoli, cizinci musí předem získat zvláštní povolení, řecky diamonitirio,
od zastoupení Mnišského státu v Thessaloniki - tel.: 0030 2310 252575, fax.: 0030 2310 222424, adresa Egnatias 109, 54635 Thessaloniki.
Více informací ke vstupu najdete na webu
http://www.mountathosinfos.gr/pages/agionoros
Žádost o povolení vstupu do mnišského státu Agios Oros
V žádosti o povolení musí být uvedeno jména příjmení, datum narození a číslo cestovního dokladu. O povolení je
nutno zažádat nejpozději dva měsíce před plánovaným datem vstupu. Podaří-li se vám získat povolení, můžete na Athosu strávit nejdéle 4 noci, které lze na žádost prodloužit. Během pobytu je
nutné dodržovat pravidla, platná již po staletí a mít i vhodné oblečení, tedy dlouhé kalhory a košile
(šortky a tílka mohou být důvodem odmítnutí). Kláštery jsou otevřeny od východu do západu slunce.
Návštěvníci za jídlo ani ubytování neplatí, jsou hosty kláštera, se kterým se předem na návštěvě domluví,
musí se však přizpůsobit dennímu řádu místních řeholníků, a to včetně ranních motliteb a půstů.
Doprava do Agion Oros
Do přístavního městečka Ouranopoli, odkud odplouvají lodi na Athos, se dostanete autobusem z Thessaloniki
asi za 3 hodiny, první autobus odjíždí z autobusového nádraží (KTEL) v Thessaloniki ráno v 5,30 hod.,
aktuální informace o spojení jsou uvedeny na www.in-ktel.gr
Hlavním přístavem mnišské republiky pro návštěvníky je Dafni, kde se také nachází policie, celnice,
pošta a několik obchodů. Malá budova s červenou střechou je hranicí mnišské republiky a patří ke klášteru Panteleimonos.
Lodí z Ouranopoli sem poutníci připlouvají jednou denně a dále pak pokračují autobusy do Karyes,
popřípadě ještě dále na jih lodí.
Doporučuje se dohodnout termín pobytu v určitém klášteře předem
stejně jako přepravu lodí do Dafni, neboť kapacita lodi je omezená - telefon do přístavu je 0030 23770 71149.
Agion Oros - mnišská republika
Tajemná a nepřístupná mnišská republika Agion Oros, považovaná za nejvýznamnější centrum pravoslaví, na poloostrově Athos má sídlo již přes tisíc let. Mniši povolují vstup na své území pouze návštěvníkům
mužského rodu, dětem a ženám je vstup zakázán. Dosud platná středověká pravidla jsou tak přísná, že vylučují i veškerá zvířata ženského rodu s výjimkou slepic a koček, což má kořeny v mnišských tradicích a duchovní čistotě. Pokud by se přesto pokusila osoba
ženského pohlaví toto nařízení porušit, pak ji hrozí uvěznění až na 10 měsíců.
Osídlení poloostrova Athos
Nejvýchodnější výběžek poloostrova Chalkidiki je dlouhý asi 50 kilometrů a široký od 8 do 12 kilometrů. První křesťané osídlili Athos již ve 4. století a postupně sem přicházeli hledat úkryt před pronásledováním další poustevníci.
Zpočátku tedy byla oblast Athosu útočištěm pro poustevníky, kteří zde pak od 10. století vytvářeli větší společenství a menší kláštery.
V 11. století bylo oficiálně stvrzeno jméno Agion Oros (Svatá Hora). Od té doby si Athos postupně upevňoval
pozici nejdůležitějšího ochránce pravoslavného náboženství a kultury pro celou oblast Balkánu.
Zakládání prvních klášterů
V roce 963 zde byl založen první
klášter - Megisti Lavra, který je hlavním klášterem poloostrova.
Založil ho mnich Athanasios, který se snažil spojit všechny poustevníky do jedné komunity. Narazil ale na jejich
odpor, protože dávali přednost životu v osamění před životem v organizované komunitě. Proto byl
roku 972
sepsán první Typikon, což jsou pravidla způsobů života v klášteře. Tento typikon byl nazván TRAGOS –
v překladu do češtiny "kozel", protože byl sepsán na kozlí kůži, která je dodnes zachována a je umístěna v hlavním městě Agion Oros - Karyes ve vnitrozemí. Klášterů na Agion Oros přibývalo a poloostrov začal vzkvétat.
Kvůli chudobě se na Athos začaly stěhovat celé rodiny z oblasti Chalkidiki, což odporovalo Typikonu a narušovalo klid. Byzantský císař
Konstantinos Monomachos proto rozhodl převezení těchto obyvatel na Peloponés.
Současně roku 1045 podepsal listinu, podle které je na poloostrov zakázaný vstup ženám, samicím hospodářského zvířectva a bezvousým mužům.
Na začátku 13. století již na Athosu působilo 300 menších a větších klášterů a vládl tu klid a mír až do roku 1204, kdy poloostrov obsadili křižáci. Vypalovali kláštery, mnichy zabíjeli, věšeli a prodávali do otroctví a drancovali
celé území. Mniši, kteří přežili křižácké tažení v horských úkrytech, pokračovali v původní tradici.
Turecká okupace
Roku 1430 dobili Thessaloniki a Makedonii Turci. Za jejich okupace byli mniši relativně svobodní a uchovali si nezávislost, protože uznali sultána a jeho vládu a platili mu daně.
Roku 1912 Řecko osvobozuje Athos od Turecké nadvlády. V roce vznikla autonomní republika Agion Oros, která však politicky patří k Řecku.
Kláštery a architektura
Na Athosu se nachází 20 hlavních klášterů, z nichž každý má své unikátní charakteristiky a historii. Mezi nejznámější patří:
Velká (Megisti) Lavra - Nejstarší a největší klášter, založený v roce 963
Vatopedi - Známý svou bohatou knihovnou a cennými náboženskými relikviemi
Iviron - Klášter s významnými ikonami, včetně slavné ikony Bohorodičky
Kláštery na poloostrově Athos jsou typickou ukázkou byzantské architektury s nádhernými freskami, mozaikami a ikonami. Navíc se v nich skrývají bohaté sbírky starověkých rukopisů a knih, což z nich činí významná centra učení a vědy. Uchovávají také mnoho významných náboženských relikvií,
včetně ostatků svatých a posvátných předmětů. Díky tomu je Athos zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO jako oblast s významnou kulturní a náboženskou hodnotou.
Kláštery jsou známé také svou produkcí ikon, které jsou ceněny pro svou duchovní hodnotu a uměleckou kvalitu.